Otázky & odpovědi

Mohu provést lokalizaci netěsností na své ploché střeše sám? A další otázky.

  • Pronikání vody do budovy – kapající voda, vlhká skvrna
  • Zatékání vody do střešního pláště (tepelněizolační vrstvy) ploché střechy
  • Tvorba plísní, zejména na stropě a stěnách
  • Výkvět v materiálu, změna barvy materiálu na stropě a stěnách
  • Bobtnající omítka (vnější i vnitřní)
  • Bobtnající podlahová krytina (v případě přilehlé střešní terasy)

Nově vybudované střechy.

Při stavbě se na střeše pohybuje mnoho řemesel, a tedy i mnoho pracovníků. Kvůli různě prováděným pracím mohou být nově zbudované střechy poškozené. Riziko je obzvláště vysoké, když jsou na střeše instalovány různé konstrukce, jako např. klimatizační jednotky, fotovoltaické systémy…

Staré střechy, které již jsou v letech.

Říká se, že dobře provedená a kvalitní hydroizolace má životnost cca 30 let. Velmi dobře provedená a velmi kvalitní hydroizolace dokonce 35-40 let. Přesto je však každá plochá střecha někdy podrobena procesu stárnutí, tedy i degradaci její hydroizolační vrstvy. Hydroizolace zpuchří a objeví se v ní trhliny. Díky cílené lokalizaci netěsností a následným opravným opatřením je možné životnost ploché střechy prodloužit.

Následná poškození.

K dalším poškozením může dojít, když je plochá střecha využívána a dochází na ní k pohybu (např. terasy, údržbové práce na klimatizačních jednotkách…).

Dodatečné stavební úpravy.

Například dodatečná montáž klimatizačních jednotek nebo fotovoltaických systémů.

Dle postupů zmíněných v ČSN 73 1901:2011 doporučujeme nechat každý rok provádět kontrolu a údržbu ploché střechy (např. pomocí zkoušky těsnosti nebo pravidelné kontroly stavu). Pokud to není možné, preventivní opatření by měla být provedena alespoň jednou za každé 2 roky.

Majitelé nemovitostí s plochou střechou však žel tento fakt často opomíjejí. Proto se prohlídky střech mnohdy provádějí až ve chvíli, kdy do budov zatéká a střešní plášť je již nenávratně poškozený.