Otázky & odpovědi

Mohu provést lokalizaci netěsností na své ploché střeše sám? A další otázky.

  • Pronikání vody do budovy – kapající voda, vlhká skvrna
  • Zatékání vody do střešního pláště (tepelněizolační vrstvy) ploché střechy
  • Tvorba plísní, zejména na stropě a stěnách
  • Výkvět v materiálu, změna barvy materiálu na stropě a stěnách
  • Bobtnající omítka (vnější i vnitřní)
  • Bobtnající podlahová krytina (v případě přilehlé střešní terasy)

Nově vybudované střechy.

Při stavbě se na střeše pohybuje mnoho řemesel, a tedy i mnoho pracovníků. Kvůli různě prováděným pracím mohou být nově zbudované střechy poškozené. Riziko je obzvláště vysoké, když jsou na střeše instalovány různé konstrukce, jako např. klimatizační jednotky, fotovoltaické systémy…

Staré střechy, které již jsou v letech.

Říká se, že dobře provedená a kvalitní hydroizolace má životnost cca 30 let. Velmi dobře provedená a velmi kvalitní hydroizolace dokonce 35-40 let. Přesto je však každá plochá střecha někdy podrobena procesu stárnutí, tedy i degradaci její hydroizolační vrstvy. Hydroizolace zpuchří a objeví se v ní trhliny. Díky cílené lokalizaci netěsností a následným opravným opatřením je možné životnost ploché střechy prodloužit.

Následná poškození.

K dalším poškozením může dojít, když je plochá střecha využívána a dochází na ní k pohybu (např. terasy, údržbové práce na klimatizačních jednotkách…).

Dodatečné stavební úpravy.

Například dodatečná montáž klimatizačních jednotek nebo fotovoltaických systémů.

Dle postupů zmíněných v ČSN 73 1901:2011 doporučujeme nechat každý rok provádět kontrolu a údržbu ploché střechy (např. pomocí zkoušky těsnosti nebo kontroly stavu). Pokud to není možné, preventivní opatření by měla být provedena alespoň jednou za každé 2 roky.

Majitelé nemovitostí s plochou střechou však žel tento fakt často opomíjejí. Proto se prohlídky střech mnohdy provádějí až ve chvíli, kdy do budov zatéká a střešní plášť je již nenávratně poškozený.

Ano, ale…

Řemeslník, izolatérský pracovník nebo majitel objektu může střechu sám zaplavit vodou. Střešní odtokové systémy (vpusti) musí být utěsněny a střecha je posléze napuštěna několika centimetry vody. Následně je potřeba zkontrolovat, zda vody ubývá, nebo zda se poškození v objektu zhoršuje.

Velkou nevýhodou této samostatné kontroly je vytvoření nepřirozeného stavu s mimořádně velkým množstvím vody na střeše, který nemůže být nikdy vytvořen ani silným a dlouhotrvajícím deštěm. Pokud dojde k průniku vody do střešního pláště, poškození bude rozhodně velmi velké.

Proto vždy předem vizuálně zkontrolujte, zda je střecha těsná.

Stav hydroizolace může zkontrolovat řemeslník, izolatérský pracovník nebo majitel objektu. Pokud se na střeše nachází zatěžovací vrstva (kačírek, zazelenění…), musí být nejprve přemístěna a střecha vyčištěna. To je však spojeno s velkým úsilím a vysokými náklady, které nijak nesouvisí s jejich úsporou.

Kvůli těmto pracím může být v hydroizolační vrstvě způsobeno ještě více poškození. Pokud se na střeše nacházejí nástavby, jako např. fotovoltaický systém, pak není vaše samostatná lokalizace netěsností možná a vždy budete potřebovat asistenci odborníka.

Mohu provést lokalizaci netěsností sám?

Pokud byste si přeci jen raději najali specialistu…

POPTÁVKOVÝ FORMULÁŘ

 Užitečné odkazy

Již jste zjistili poškození vlhkostí v budově?

Pak byste neměli ztrácet čas. Postaráme se pro vás o lokalizaci netěsností ploché střechy co nejrychleji.

ZASLAT POPTÁVKU