Zátopová zkouška
s kanónem na vrabce
Jak si vlastně ověřit, jestli vám do nové střechy zatéká, nebo ne? Zvlášť když na střeše budete mít kačírek, dlažbu nebo třeba zeleň?
Donedávna se běžně prováděla tzv. zátopová zkouška – střecha se prostě řízeně zaplavila vodou a pak se sledovalo, jestli se objeví průsaky.
Zní to jako dost nákladná a neefektivní metoda, viďte? A ona taky je! Je to jako lovit vrabce (drobné netěsnosti) kanónem (tunami vody).
Dnes už naštěstí existují moderní technologie, díky kterým je možné ověřit těsnost ploché střechy řekněme delikátnějšími metodami než udělat z vaší střechy bazén. 😊
Tradiční zátopová zkouška může působit jako zavedená praxe, ale má tyto nevýhody:
- Hrozí velké poškození střechy
Každý centimetr vody přidává zatížení cca 10 kg na m2. Takže při 10centimetrové vrstvě vody už snadno překročíte únosnost pláště a můžete narušit statiku objektu.
- Nezjistíte, kde konkrétně střecha netěsní
Voda se může v konstrukci šířit různě – skvrna v interiéru se tedy málokdy objeví přímo pod místem s defektem.
- Budete muset vyměnit tepelný izolant
Ta velká masa vody může poškodit tepelný izolant. Pak se musí rozsáhlé zavlhlé úseky vyměnit, což je nákladné.
- Neodhalíte slabá místa střechy
Zátopová zkouška ukáže jen to, kde střecha netěsní teď. Neodhalí ale drobné konstrukční vady, kudy může začít zatékat v blízké budoucnosti (nedovařené spoje, vadná napojení hydroizolačního systému).
I to jsou důvody, proč my ve FLO zátopové zkoušky nedoporučujeme.
Volíme raději šetrnější (nedesktruktivní), a hlavně přesnější metody, jako jsou:
U těchto moderních postupů nehrozí poškození konstrukce, přesně ukážou netěsnosti, a navíc odhalí i místa, kde zatékání může hrozit v budoucnu.
Jsme zkušený expertní tým, který zná všechny fígle na to, kde a jak ty skryté „vrabčáky“ hledat. Zkuste novou generaci ověření těsnosti ploché střechy i vy.
